|
| |
|
|
The spillover effects of quantitative easing on major emerging economies: the case of South Africa
Kaulinge, Ndilimeke Nelao Mbabyona
V této studii analyzuji potenciální efekty kvantitativního uvolňování (QE) realizovaných americkou Federální Rezervní Bankou (US Fed) a Evropskou Centrální Bankou (ECB) na jihoafrickou ekonomiku. Nejprve prozkoumávám literaturu a shrnuji obecná témata, která se objevují. Dvě hlavní témata, na která jsem se ve svém výzkumu zaměřila, byla, že QE oslabilo globální měnové kurzy a zvýšilo sazby státních dluhopisů a že silné základy země zmírnily vedlejší účinky QE. Zdůrazňuji význam makroekonomických a finančních proměnných při určování účinků QE, proto zvolený model zahrnuje úrokové sazby, swap úvěrového selhání, poměr dluhu k HDP, růst HDP, inflaci, tržní kapitalizaci k HDP a úvěrový rating. Kvantifikuji dopady QE na výnosy Jihoafrických dlouhodobých státních dluhopisů a směnné kurzy pomocí vektorového autoregresního (VAR) modelu, přičemž využívám měsíčních dat od března 2009 do prosince 2021. Měřím efekt QE pomocí impulsní odezvy funkce s horizontem 24 měsíců. Zjistila jsem, že QE zavedené US Fed a ECB významně ovlivnilo výnosy dlouhodobých státních dluhopisů a směnné kurzy v Jižní Africe a že reagovaly více na QE US než na QE ECB. I když uznávám, že model nezohledňuje určité strukturální a sociálně-ekonomické problémy, které dnes převládají v Jižní Africe, doporučuji, aby zákonodárci podnikli kroky k rozvoji domácích politik a institucí, kladné obchodní bilanci, snížení nedostatku energií a udržení politické stability.
|
|
|
Monetary policy and income Inequality– evidence from Slovakia
Henein, Joseph
Vliv provádění měnové politiky na příjmovou a majetkovou nerovnost je předmětem rozsáhlého výzkumu a po zavedení nekonvenčních nástrojů měnové politiky vzbudil nový zájem. Vliv měnové politiky na kanál cen aktiv byl identifikován jako klíčový determinant rozšiřování distribuce bohatství a příjmů. V tomto výzkumu testuji hypotézu, zda existuje vliv rozsáhlého programu nákupu aktiv Evropskou centrální bankou na příjmovou nerovnost v eurozóně, a to se zaměřením na výsledky pro Slovensko. Rozsah tohoto výzkumu je období od roku 2014 do roku 2018 se zaměřením na efekt příjmové nerovnosti pro 1 % nejlépe vydělávajících osob, 10 % nejlépe vydělávajících osob, a 50 % nejhůře vydělávajících osob. A vliv na Giniho koeficient je testován i pro vliv na celkové rozdělení příjmů. Prostřednictvím analýzy panelových dat studie nezjistila žádný podstatný vliv rozsáhlého programu nákupu aktiv na příjmovou nerovnost. Koeficient odhadu pomocí několika postupů odhadu nebyl shledán statisticky významným.
|
|
|
Vplyv nekonvenčnej menovej politiky na devízové kurzy
Gáťová, Jana
Gáťová, J. Vliv nekonvenční měnové politiky na devizové kurzy. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2023. Diplomová práce se zabývá vlivem nekonvenční měnové politiky na devizový kurz. Literární rešerše se zabývá nástroji nekonvenční měnové politiky a jejich konkrétním využitím centrálními bankami ECB a FED. Cílem práce bylo identifikovat dopad nekonvenční monetární politiky, především kvantitativního uvolňování na devizový kurz USD/EUR. V empirické části diplomové práce byla provedena analýza, která tento vztah zkoumala pomocí grafických zobrazení a VAR modelu, ze kterého byla následně odvozena Grangerová kauzalita a Impulse-response analýza. Na základě analýzy byl vztah mezi kvantitativním uvolňováním centrálních bank ECB, FED a pohybem kurzu USD/EUR prokázán.
|
|
|
Komparace využívání nástrojů Evropské centrální banky během ekonomických krizí
Harviščák, Erik
Diplomová práce komparuje využívání nástrojů měnové politiky Evropské centrální banky v průběhu ekonomických krizí. Konkrétně se jedná o komparaci reakce na ekonomickou krizi způsobenou pádem na finančních trzích z roku 2008 a ekonomickou krizi ve spojitosti s propuknutím koronavirové pandemie v roce 2020. Od založení Evropské centrální banky roku 1998 se jedná o dva nejznatelnější šoky z hlediska ekonomického vývoje. V práci je analyzován vývoj využívaných nástrojů měnové politiky v období krize na základě dostupné literatury. Na základě těchto nástrojů jsou analyzovány a komparovány ukazatele pro státy eurozóny, jež reflektují využívané nástroje měnové politiky. Jedná se o ukazatele klíčové úrokové sazby, mezibankovní úrokové sazby a úrokové sazby pro domácnosti a podniky. Dále indikátor aktivních úvěrů v eurozóně a kvantitativního uvolňování. Společně s uvedenými indikátory jsou v práci analyzovány národohospodářské ukazatele, včetně vývoje cenové hladiny a cen na akciových trzích. Především ukazatele úrokových sazeb a kvantitativního uvolňování potvrzují odlišnou reakci Evropské centrální banky na komparované krize. V průběhu první krize docházelo především k orientaci na navyšování úrokových sazeb, vzhledem k narůstající cenové hladině. Naproti tomu v průběhu pandemie byly poskytnuty rekordně vysoké prostředky skrze programy kvantitativního uvolňování pro stimulaci ekonomického růstu.
|
|
|
Důsledky kvantitativního uvolňování v Evropě a USA
Kocveldová, Gabriela
Tato práce zkoumá důsledky kvantitativního uvolňování v Eurozóně a v USA především na dluhopisový trh. Empirická část práce je rozdělena nejprve na analýzu jednotlivých fází kvantitativního uvolňování v USA a na hodnocení dopadů na vy-brané makroekonomické ukazatele. Stejný postup je poté aplikován i na Eurozónu.
|
|
|
Kvantitativní uvolňování a riziko růstu inflace v USA
Jarošová, Marie
Bakalářská práce je zaměřena na kvantitativní uvolňování, které využila americká centrální banka, již potřetí během několika let, k prohloubení expanzivní měnové politiky. Je zde zkoumán vztah mezi kvantitativním uvolňováním a inflací, neboť výrazný nárůst inflace je brán jako hlavní riziko spojené s kvantitativním uvolňováním. Vztah mezi kvantitativním uvolňováním a inflací je pozorován pomocí jednoduché regresní analýzy (pomocí metody OLS) a tzv. moving correlation (klouzavé korelace) v období jednotlivých kol QE s ohledem na vývoj hypoteční, finanční a dluhové krize.
|
|
|
Assessment of the Efficiency of QE in Selected Countries - A TVP-VAR Approach
Bandžak, Denis ; Hlaváček, Michal (vedoucí práce) ; Horváth, Roman (oponent)
V této práci aplikujeme TVP-VAR model se stochastickou volatilitou k analýze efektivity kvantitativního uvolňování v čase v Japonsku, euro zóně, Velké Británii a USA v období mezi globální finanční krizí a pandemií COVID-19. Nalézáme výrazné a statisticky signifikantní odpovědi HDP a úrovně volatility na akciovém trhu na šok vyvolaný nárůstem aktiv centrálních bank, zatímco odpověď indexu spotřebitelských cen je slabá a statisticky nesignifikantní. To nutně neznamená, že by kvantitativní uvolňování nemělo vliv na nárůst indexu spotřebitelských cen, spíše to naznačuje, že náš model nebyl s to tuto skutečnost detekovat. Jedním z důvodů může být nezachycení efektů transmisního kanálu inflačních očekávání. Proto doporučujeme znovu zvážení této analýzy TVP-FAVAR modelem, který je k tomuto vhodnější, neboť může zachytit efekty větší množiny veličin. Dále, s výjimkou USA, nalézáme rostoucí efektivitu kvantitativního uvolňování v čase. Tento výsledek je protichůdný s výsledkem jiných autorů, kteří věří, že kvantitativní uvolňování by mělo mít spíše klesající efektivitu, neboť jeho efektivita je nejvýraznější v období ekonomické recese a postupně opadá v období zotavení. Tento rozdíl vysvětlujeme zmíněním dalších nekonvenčních nástrojů měnové politiky jako úvěrového uvolňování, forward guidance nebo...
|
|
|
Kvantitatívne uvoľňovánie v Japonsku a jeho dopad na HDP
Balážová, Jana
Během období známého jako Dvě ztracené dekády trpělo Japonsko slabým ekonomickým růstem, deflací a zápornou mezerou výstupu. Koncem roku 2012 byl zvolen za premiéra Japonska Shinzu Abe, jehož plán na obnovení ekonomiky, zvaný Abenomika, zahrnoval rozsáhlé kvantitativní uvolňování Centrální bankou Japonska, fiskální konsolidaci a strukturální reformy. Kvantitativní uvolňování zahrnovalo výrazné navýšení monetární báze a záměrem bylo dosažení 2% inflačního cíle, čehož následkem mělo dojít k povzbuzení fen CDROM spotřeby a uzavření produkční mezery. Cílem práce je analýza makroekonomických ukazatelů spojených s uvolňováním a zjištění, zda došlo k růstu inflace, reálného HDP a k uzavření produkční mezery nebo ne.
|
|
|
Účinnost kvantitativního uvolňování v eurozoně
Škrášek, Filip
Diplomová práce zkoumá účinnost kvantitativního uvolňování v eurozóně. Evropská centrální banka v reakci na dopady globální finanční krize spustila několik nekonvenčních nástrojů. Pravděpodobně nejkontroverznějším nástrojem bylo kvantitativní uvolňování, zaměřené na poskytnutí likvidity komerčním bankám s cílem stimulovat jejich úvěrovou činnost a tím oživit ekonomiku. Práce navazuje na předešlou literaturu zkoumající dopady kvantitativního uvolňování a na aktuálních datech zkoumá dopad kvantitativního uvolňování prostřednictvím bankovního kanálu. Práce identifikuje a popisuje heterogenitu dopadů kvantitativního uvolňování napříč zeměmi eurozóny.
|
host ::
RSS.